Foto

Píší o nás

Je libo exotickou kuchyni? U Ještěra je možné vše!
Mělnický deník - 5.8.2005

Kuchař Mělník - Pochoutky z japonské kuchyně mohli zájemci ochutnat ve středu v mělnickém hostinci U Ještěra. Šéfkuchař Karel Fiedler připravil pro asi 20 hostů ty nejlepší speciality, jako Sašimi (syrová ryba), Suši maki (v rýži zabalená ryba nebo zelenina, vše drží pohromadě mořská řasa), Nigiri (plátek syrové ryby s rýží) a čtyři druhy japonských salátů. Vše doplňovala obloha, ve které nemohlo chybět Wasabi (japonský křen) nebo marinovaný zázvor. Na výrazné dochucování byla k dispozici sójová omáčka. Na stole samozřejmě nechyběly ani dřevěné hůlky místo příboru.

"Vše už se dnes dá koupit u nás. Třeba v Praze jsou specializované obchůdky, kde je možné sehnat vše potřebné a ve vynikající kvalitě," řekl šéfkuchař. V pestrém, na výběr bohatém jídelníčku nechyběly ani krabí tyčinky.

"To je právě omyl. To vůbec nejsou krabí tyčinky, ale Surimi, typicky japonsky upravená ryba. Akorát u nás se nějak navyklo říkat tomu nesprávným názvem," upřesnil s úsměvem Fiedler.

Vynikající kuchař, který procestoval celý svět a poznal mnoho jídel typických pro nesčetné množství různých kultur, se z rodinných důvodů vrátil do Mělníka a od letošního ledna vaří v místní restauraci. Na exotickou kuchyni však nazanevřel.

"Na přání mohu připravit hostinu, jakou si jen zákazník bude přát, například mexickou nebo indonéskou," doplnil Fiedler.

Hostinec U Ještěra se tak stal naprosto výjimečným a nezaměnitelným nejen na Mělnicku, ale troufnu si říct, že i v celé České republice.


Kde se dobře vaří, tam se daří: Rousovický Ještěr není z prvohor

Restaurace U Ještěra resp. dům, ve kterém si plní svá přání Pavel Chorouš, má více než stoletou historii.

ROUSOVICE - Na fotografiích z přelomu minulého a předminulého století je v pozadí jednoho z nejstarších domů v Rousovicích chmelnice. Široko daleko nic, kromě tehdy nové stavby cukrovaru. Ladislav Pecháček si tu otevřel jeden z prvních krámů - „obchod zbožím smíšeným“. Sortiment se zde střídal po století. Než dům Pavel Chorouš koupil, byla tu opravna „tatramatek”, tedy praček.

Začínal s klasickou hospodou - pivnicí. Postupem se přidala nástavba, takže kapacita se zvýšila na 50 míst u stolu, v poslední době přibyla pergola, takže štamgasti si mohou svůj žejdlík vypít na čerstvém vzduchu. Jako absolvent průmyslové školy chemicko-technologické a Střední hotelové školy v Poděbradech ví, jak na své hosty. Ať už jde o jejich chuťové pohárky, nebo pohodlí a služby. Původní nabídku - utopence k pivu - letos radikálně rozšířil o stálou kuchyni, navíc s věhlasným kuchařem. Karel Fiedler totiž získal praxi v jednom z nejlepších pražských hotelů Marriott. Už jenom pohled do jídelního lístku vás nenechá v klidu. Předkrmy jsou nabízeny jako „příprava žaludku na baštu a vše k pivku“. Polévky jsou jako „vnitřní zahřátí i pro řidiče“, hlavní pokrmy pak „zahajují pěchování žaludků“. Bašta pro opravdové gurmány a znalce dobrého jídla byla poslední srpnový den znamenitá: „Copánek z vepřové panenky marinovaný s čerstvě drceným zeleným pepřem, přelitý lehkou sýrovou omáčkou, hranolky a čerstvá zelenina.” Není divu, že jako první z polední nabídky zmizela. A jako vyvrcholení pro chuťové pohárky byl v nabídce i perník s rozinkami a šlehačkou. A pokud nemáte chuť na perník, určitě nepohrdnete domácími houskami se slaninou. Pro ty si chodí i přes ulici. Výborné jsou ke guláši, nebo jen k polévce. Kromě krušovického piva může Pavel Chorouš nabídnout i velký výběr vín včetně toho ze své vinice, na níž pěstuje Svatovavřinecké a Modrý Portugal. „Víno je kamarád, a kdo tu zapustil kořeny, měl by mít pár hlav na své vinici,” dodal Pavel Chorouš a prozradil i své první vinaře-učitele. Byli to pan Jan Vaněk a jeho současní pokračovatelé - synové Jan a Božidar.

Kromě kvalitnímu jídlu a vínu fandí Pavel Chorouš i dobrému sportu. Od samého začátku hraje za restaurační Ještěr-tým. Ten vznikl nevinně, ze sálové kopané. Zdi restaurace byly svědkem nejen vyhlašování různých fotbalových soutěží, ale hostily i milovníky vína letošního Winefestu. Od chvíle, kdy se na domovním štítě objevil ještěr, zde ctí motto, které vymyslel spolu se štamgasty: „Restaurace U Ještěra - prodej základních potravin potřebných k životu a ke štěstí.“